Něco málo o naší chovatelské stanici

Takže abych pro začátek řekla pár slov o mně, začnu klasicky..

Jmenuji se Adéla, momentálně studuji na střední zemědělské škole- obor Veterina- PET specialista. Mým snem je jít po dokončení středního vzdělání na 

Veterinu do Brna, abych se stala tím pravým veterinářem, snad se podaří :-)

Potkánky chovám od roku 2009, kdy jsem si přinesla domů první samičku. Týnuška mi doma za pár dní porodila deset miminek, bez problémů všechna odchovala a já jim našla nové domovy u svých známých..Týnuška se dožila dvou let a dvou měsíců, kdy se jí udělal rychle se zvětšující nádor na mléčné žláze a já ji nechala usnout navždy..Její dcera Limča, kterou jsem si nechala zemřela pár týdnů po Týně, steskem..

Naší chovatelskou stanici obývají nejenom potkánci, ale i dva psi- bordeauxská doga Oskar a kříženec německého ovčáka s irským vlkodavem Rokyš. Od mala jsem courala s taťkou a naším československým vlčákem,kterého si moji rodiče vzali z útulku, kam byl dán z důvodu agrese k jiným psům-nebyl proto vhodný na výstavy, kvůli kterým si ho původní majitelka pořídila.Sledovala a učila jsem se,  jak se psem zacházet, cvičit ho.. Když nám Bárt odešel v nedožitých13-ti letech, opravdu mne to zasáhlo. Přecijen semnou vyrůstal, hlídal mne už když jsem byla u maminy v bříšku..Abychom zahnali doma stesk po našem milovaném Bártovi, po velkém zvažování jsme si vyhlédli v atlase psů plemeno bordeauxská doga. Zaujalo nás nejenom svým urostlým vzhledem, robusní postavou, ale i popisovanou povahou. V časopise o psech (které mimochodem kupuji a sbírám od roku 2004, takže v úložném posteli mám celou sbírku 

časopisů typu Pes přítel člověka, Svět psů, Planeta zvířat, Psí kusy, Psí sporty..) jsem si vyhlédla inzerát nabízející fenku tohoto plemene. Po telefonátu s "chovatelem" jsem byla mile překvapena a druhý den jsme se na fenku zajeli s rodinkou podívat. Ukázalo se ovšem, že přes všechny získané informace od prodávajícího, jsme naletěli množiteli. Za domem, kam nás vzal, bylo přes 10 kotců, ve kterých byli umístěni psi různých plemen, převážně bordeauxská a 

německá doga, cane corso, boxer, bulmastif a anglický buldog.. Psi byli viditelně ve špatném zdravotním stavu, v kotcích měli špinavou misku s vodou, výkaly.. Než jsme se rozkoukali, chovatel vytáhl z jednoho kotce štěně, zmíněnou fenku.. Štěně viditelně nebylo zvyklé na kontakt s lidmi, ze strachu se dokonce počůralo. Abych to zkrátila, odjeli jsme samozřejmě bez fenky, později jsme se ke všemu dozvěděli, že její otec má dědičnou nemoc, na kterou by nám fenečka do půl roku zemřela.. Štěstí se k nám ale už zády neobrátilo, a my se o pár dnů později rozjeli k Táboru pro štěňátko nové, tentokrát chlapečka :-) .. Z návštěvy se vyklubal celý den, strávený s chovatelkou a dvouma psíma bráškama, mezi kterými jsme si nemohli vybrat.. A jak už to ale bývá, jeden pejsek si prostě vybral nás, když se mi chrápající uvelebil u nohou :-) Domů jsme dorazili za tmy, již pojmenovaný Oskárek celou cestu prochrápal (a když říkám prochrápal, tak to myslím doslova :-) )..V noci ani nekníknul, ráno se nadlábnul a choval se, jako by tam bydlel odjakživa :-) .. K Rokyšákovi jsme přišli docela náhodou, na horách.. Když předposlední den šla mamka pro snídani, vrátila se nadšená se slovy, že v obchodě majitelka měla nádherné štěňátko a že se máme přijít kouknout na sourozence. Háček byl už jen jeden, ukecat taťku.. Po dni přemlouvání se podařilo a druhý den ráno jsme se již kochali nad střapatýma kuličkama lítajícima ve vysokém sněhu. Odvezli jsme si domů tedy toho nejuřvanějšího pejska, což nám dokázal i cestou domů,

když tři hodiny v kuse štěkal, kňoural a kvičel.. Doma ho to ale přešlo, když zjistil, že má vlastně kamaráda Oskara. Odmítal zůstat doma v bytě, takže zůstal už venku s Oskarem od příjezdu.. S Rokyšem máme úspěšně složenou zkoušku ZOP a každý rok jezdíme na psí tábor, kde se setkáváme s příjemnými lidmi i pesany :) A protože je Rokyš opravdu neúnavný akčňák, kromě každodenních dlouhých procházek spolu chodíme na agility (zúčastnili jsme se i neoficiálních závodů, kde jsme se umístili na prvním místě, na pátém místě a na posledním běhu jsme byli diskvalifikování, protože milý Rokyšek neodolal vůni klobásy, kterou si právě koupil můj tatík :-D ), obrany (Rokyšák je přímo miluje!), pár cviků z dogdancingu pomocí klikru, občas si na louce pohrajeme s frisbeečkem.. Zkrátka, Rokyš je pejsek, se kterým lze dělat snad vše, co si umanu :-)

Dále s námi domácnost sdílí kocourek Číčák, který na mne každý večer čeká věrně v posteli a vydupává si své pomazlení. Dalšími spolubydlícími jsou mé dvě fretky- Daiquiri s Boriskem. Borisek se tuze rád přidává na společné procházky s Rokyšem, kdy Borisek na postroji a vodítku spokojeně hopká vedle Ročka, hrají si spolu (téměř jako kdyby byl Borisek pes- skáčou po sobě, Rokyš ho vždy vyzve ke hře) :-)